Vaše investiční příležitosti
Téměř každý laik, který se začne zajímat o zlato a případně zvažuje i investici do něj, se dříve či později může dostat do úzkých z toho, že začne mít zmatek v jednotkách. Právě zlato se totiž měří různými mírami, které se v různých částech světa liší a jsou navíc často ovlivněny historickými váhovými systémy, které se u jiných příležitostí již nepoužívají.
Téměř každý laik, který se začne zajímat o zlato a případně zvažuje i investici do něj, se dříve či později může dostat do úzkých z toho, že začne mít zmatek v jednotkách. Právě zlato se totiž měří různými mírami, které se v různých částech světa liší a jsou navíc často ovlivněny historickými váhovými systémy, které se u jiných příležitostí již nepoužívají.
Jednou z nejčastěji skloňovaných měr týkajících se drahých kovů je karát. Patří k nejstarším, dodnes široce používaným jednotkám. Používal se totiž již ve staré Arábii a Persii. Hmotnostní míra karátu byla původně odvozena od svatojánského chleba. Semena stromu rohovníku obecného, latinsky Ceratonia siliqua, na kterém svatojánský chleba roste, jsou si vzájemně totiž velmi podobná a neobyčejně přesně se shodují i ve své hmotnosti. V oblasti svého vzniku byla navíc semena této plodiny široce dostupná, takže si každý mohl snadno na rovnoramenné váze ověřit hodnotu zakoupeného šperku. Z dávné tradice se tato míra dochovala dodnes. Nyní se ovšem v praxi v kontextu míry váhy používá metrický karát (ct), který odpovídá hmotnosti 0,2 g (200 mg). Z hmotnostní jednotky karátu je odvozena i čistota kovu.
Přečtěte si také: Zlato - kus svobody Zlaté slitky
Unce je původně míra hmotnosti, ale také objemu, a dokonce i délky. Pochází z latinského uncia a obecně znamená díl z celku, v dvanáctkové soustavě pak specificky jednu dvanáctinu. Konkrétněji tak vyjadřovala dvanáctinu assu (mince) nebo libry. V případě jednotky vzdálenosti pak dvanáctinu stopy (anglický výraz inch označující míru palce je odvozen právě ze slova uncia).
Pokud jde o drahé kovy a drahokamy, mluvíme dnes ovšem výhradně o unci troyské (troy ounce). Ta byla definována ve francouzském městě Troyes, kde se od roku 1773 razily mince. Odtud se rozšířila do celého světa. V poměru dolarů za troyskou unci je dodnes obvykle uváděna i světová cena zlata.
I troyská unce je dvanáctina troyské libry a odpovídá hmotnosti přibližně 31,1035 g. Pro troyskou unci se používá zkratka 1 oz t. Můžeme se setkat i se zápisem velkého písmena X, následovaným chemickou značkou drahého kovu. Například tedy 10 XAu znamená deset troyských uncí zlata, respektive přibližně 310 gramů zlata.
Ve světě se zlato váží i dalšími, u nás spíše neznámými jednotkami. Příkladem může být tola. Tato jednotka je i přes své oficiální nahrazení metrickým systémem dodnes aktivně používaná v některých zemích jihovýchodní Asie, zejména v Indii, Pákistánu, Bangladéši a Singapuru. I tola, podobně jako karát, je původně odvozena od váhy široce dostupného semene ratti. Dnes je však definována jako přesně 3/8 troyské unce, tedy přibližně 11,34 g.
Podobných zlatých měr, které pramení z tradice dané země, je více. V mezinárodním obchodě s drahými kovy se sice nepoužívají, ale na lokálních trzích je stále možné na ně narazit. Na dálném východě se tak můžeme setkat s taelem (přibližně 37,43 g) v Thajsku, v Thaiwanu s bahtem (15,244 g), v Koreji se drahé kovy a drahokamy váží v donech (3,8 g) a stejnou váhu má i vietnamský chi.